Krátká báseň, která vypráví příběh člověka nespokojeného se svým vlastním tělem. Po přečtení prosím o komentář jak se vám báseň líbila, nebo co zlepšit, děkuji.
přidáno 20.10.2018
hodnoceno 1
čteno 1034(10)
posláno 0
Antimág šel propastí,
ztratil tam svůj nos.
Šel však pln starostí,
sledoval ho kos

Ten kos byl ale bez peří,
vietnamský veterán,
v teplého boha věří
se jménem Bederán

Antimág je přezdívka,
on jméno Karel měl.
Och! Já chtěl bych být dívka,
to všechno Karel děl

Doktor právě odrodil,
a v oku má žal.
V Karlovi se nápad zrodil,
tak šlapkou se stal.

Antimága bolí zadek
a taky trochu varlata.
Může za to velký Radek
penetrujíc ''zadní vrata''

Už má zlatý penízek,
jeho sen se vyplnil.
Usekl si penísek,
díru v duši zaplnil.

Jako žena vypadá,
pořád nespokojen však je.
Díru v duši pořád má,
další operace plánuje.

Kdy jim jen bude konec ?
Kdy to vše přestane ?
Až zazvoní pohádky zvonec,
až konec světa nastane.
přidáno 27.10.2018 - 19:44
Naprosto zavrženíhodné. Jestli to byl účel, gratuluji a nic neměň. Pokud ne, zkus to znovu, třeba to tentokrát vyjde. Měl bys padesátiprocentní úspěšnost.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming