Ve sračkách

Vlasy si prohrábnu rukama od hoven,
všude kolem sračky, nevím jak z toho ven,
tři roky žil jsem si skoro jako král,
teď exekuční příkaz můj život zamíchal.

Věz že sto tisíc je litr po sto měsíců,
nebo stovka prochozenejch střevíců,
já za tři roky buchnul přes pět melounů,
pan podnikatel a lev městkejch salónů!

Stojí vysokánskej stožár ČEZu na poli,
lezu na něj s touhou ať mě nic nebolí,
jednou rukou rychle hrábnu na dráty,
v tom rána, blesk a mám život vysátý.