děvka alkohol

na zastávce otvírám plácačku
kolek zašustí skoro jak obal od hašlerky
kterou žeru před prací
aby mi netáhla vodka z mordy
no jó
pár hltů pijáka nezabije
a v tý hluchý zimě
to zahřívá jako ranní čaj od maminky
při nemoci i ve zdraví

teď jsem nemocnej furt
a chlastám furt, i kdybych byl zdravej
kurva, to je ten můj kriminál
pro kterej jsem rostl
zvyknu si na zpocený tváře u karbanu
a vůbec, až si sednu večer u báru
zvyknu si na cigaretovou sestru piva a děvku tvrdýho chlastu
aj dyby se mi chtělo vyleteť z okna
neudělám nic
je to dobrý
kór když mi to flaška furt rozmlouvá

dneska zas, kámo
pijem po malejch a moc, a chtěj to dycky radši dvakrát
ať porád nerušíme chudáka barmana
dej si mě do dna, celou, jsem tvá
zamotaná
podrobená
tak mě chyť za hrdlo a tiskni
poznáš, až budu prázdná
líbej mě až do dna ty můj malej pitomečku
pak se mnou mrskni na zem
a táhni sám spát
budu tu pro tebe i zítra
vezmeš si mě, odhodíš a zase utečeš