to je tak když čteš slova a věci a dáš si tupláka a sedíš v rozjezdu a všechny milostné básně začnou sklouzávat do zas-ané vědecké terminologie
přidáno 26.09.2018
hodnoceno 3
čteno 1248(28)
posláno 0
padám do prázdné postele
univerzální sebejisté paradigma se hroutí
myšlenky se sunou po fraktálu na dno
padám do prázdné postele jako
do foucaultovy arogance
absence morálky

potlačený sadismus
nechci konečnou jen proces tebe

jen pojď
nic z toho nevzejde jen my
trochu jinak
přidáno 28.08.2023 - 10:34
Je fajn,ten konec je pěkná třešnička.
přidáno 26.09.2018 - 19:20
Poslední sloka se mi moc líbí. Celá báseň mi připadne vhodná pro depresivního člověka, který je emocionálně tak vyčerpaný, že má náladu jen na přemýšlení, ale nechce přemýšlet sám. :-)

Připadá mi, že by bylo lepší a logičtější, kdyby to "jako" bylo až na začátku následujícího verše: padám do prázdné postele / jako do foucaultovy arogance.
přidáno 26.09.2018 - 15:22
opět mě zaujala více anotace než báseň samotná (protože ta začala sklouzávat do terminologie)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
kastrace intimity : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : intro-
Předchozí dílo autora : salida del sol

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming