Pocit inspirovaný jedním erodovaným svahem. Dává smysl doslova i metaforicky.
![]() ![]() ![]() ![]() |
Když se jeden strom kácí,
protože životodárná voda mu podemlela kořeny,
druhý ho podrží,
drží a nepustí,
dokud oba budou stát.
Stromy se mají rády.
Chci být...
v lese.
protože životodárná voda mu podemlela kořeny,
druhý ho podrží,
drží a nepustí,
dokud oba budou stát.
Stromy se mají rády.
Chci být...
v lese.


Singularis: no, takové zaměstnání mám :) živí mě, baví mě, ale je fakt dost psychicky náročný, takže mě pomalu i ničí.. časem ze mě bude troska :)

Amelie M.: Děkuji za komentář a jsem rád/a, že Tě potěšila vedlejší myšlenka. :-) I vedlejší myšlenky jsou důležité. Mimochodem, myslím, že v lidské společnosti to někdy bývá také tak - třeba může být zaměstnání, které člověka živí, ale současně ho ničí a pomalu zabíjí.

mě tam baví spíš asi ta vedlejší myšlenka, že životadárná voda podemlela kořeny.. to je vlastně úžasnej přírodní rozpor.. pěkný
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
V lese : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Anna Karenina
Předchozí dílo autora : Vepřový muž
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Amy.mousse [17], Marthani [14], MysHack [12], senpai [12], problafak123 [7], Monsealla [6]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))