přidáno 25.06.2018
hodnoceno 2
čteno 1148(15)
posláno 0
Cesty moje
plný hnoje
zmatených myšlenek
a dospěláckejch plenek.
Nevím kdo jsem jakou cestou se dát.
Jediné co můžu je na chodníku stát
Všichni mě vidí jako známou knihu
však jádro mé utopeno v lihu -
v hříšnosti co všichni maj.
Pak v hlavě odpadky lepší se zdaj.
Když z krve víno
najednou je vidno
i vnitřní tělo.

přidáno 27.06.2018 - 23:08
Yana: Děkuji moc za tolik pozitivních slov. :)
Jsem ráda, že je tam cítit to co má ta báseň vyjadřovat.

Doufám, že tu cestu jednou najdu. Zatím asi nezbívá nic jiného než jí hledat a psát. :D
přidáno 27.06.2018 - 09:36
Jsou v ní moc hezký místa. Např. zmatený myšlenky a dospělácký plenky...hříšnost co všichni maj...a ve finále vnitřní tělo které je vidno když z krve víno. To se mi fakt líbí. Víš hledej a svoji cestu najdeš a piš, protože tohle je fajn. Vnímám z ní to tápání a plahočení, hledání se v tom dnešním světě plném přetvářky a zvláštních hodnot. Ale kdo hledá najde :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming