17.05.2018 6 1261(21) 0 |
Nad lahví vína
pliveme do vody
a někdy trefíme
svůj vlastní
mihotavý obraz
Světýlka Pašeráci šera
plující s nocí
po tůních ze skla
a v rozcuchaných představách
Víc než jsme chtěli
srostlí s betonem a térem
Smějem se liškám
poštolkám a bláznům
a máme strach
Už zase
máme strach mít strach
18.05.2018 - 20:13
Už zase
máme strach mít strach
Souhlasím s Nikytu, tohle dílo je moc povedené :)
máme strach mít strach
Souhlasím s Nikytu, tohle dílo je moc povedené :)
17.05.2018 - 13:34
Nikytu: No, je to spíš o nechávání opít se. O pohodlnosti a strachu se lišit. Díky za zastavení i zamyšlení :-)
17.05.2018 - 12:36
Moje představivost při přečtení této básně: Vidím snahu lidí utopit svůj strach v alkoholu než raději tomu strachu (anebo spíše pravdě) čelit. :-) A jak ty noční ulice někdy vypadají, když jdou v tom opojení zase hledat cestu domů.
Hezká, povedla se ti.
Hezká, povedla se ti.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Eclipsis : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Hospodská
Předchozí dílo autora : MMXVIII
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))