|
Ponurá...
 01.02.2018 15 1105(15) 0 |
Spoutána v řetězech jen ztěžka dýchá
volnost v ní uvěznil vzbouřený cit
pokoru přemohla zbytnělá pýcha
sevřena v spirále nicoty vzdychá
po kapce kapka jak stříbrná nit
Čas zcela omámen včerejšek zvrací
k zítřejšku vleče se jen krok sun krok
on jež kdys létal si jak tažní ptáci
dnes v divné mimóze sám sebe ztrácí
než zdolá vteřinu uplyne rok
O kus dál znavena naděje čeká
kdy se let oblohou promění v pád
každého pohybu křídel se leká
a kapka po kapce dál k zemi stéká
venku zas mrholí zítřek jde spát...
volnost v ní uvěznil vzbouřený cit
pokoru přemohla zbytnělá pýcha
sevřena v spirále nicoty vzdychá
po kapce kapka jak stříbrná nit
Čas zcela omámen včerejšek zvrací
k zítřejšku vleče se jen krok sun krok
on jež kdys létal si jak tažní ptáci
dnes v divné mimóze sám sebe ztrácí
než zdolá vteřinu uplyne rok
O kus dál znavena naděje čeká
kdy se let oblohou promění v pád
každého pohybu křídel se leká
a kapka po kapce dál k zemi stéká
venku zas mrholí zítřek jde spát...
02.02.2018 - 17:36vanovaso: Rádo se stalo ;) a já velmi děkuji za návštěvu a vlídné hodnocení :)
02.02.2018 - 16:48Určitě není na jedno přečtení... Je úžasná, včetně obrázku... děkuji za pěkný zážitek
02.02.2018 - 09:19Yana: Jj. lepší přečíst a s pocitem že to tak zlý zdaleka nejni, věnovat se pozitivnějším věcem :)) Když už je zakaboněno venku, nejni vskutku nutný, ještě si kabonit náladu ;) Měj Yano prima den a stejný i víkend :)) Děkuju !
02.02.2018 - 09:06Uf, nastolila u mě zakaboněnou náladu, musí se číst pozorně a nutí k tomu i zvláštní styl básně, který oceňuji, no obsah tě trochu sváže do řetězu...vracím se k textu, nutí mě to
01.02.2018 - 23:39ioreth: Děkuju, chybka opravena ;) O čem že je první sloka ? No přece jako celá báseň o kapce, nebo snad o lásce ? Kdo ví :))
01.02.2018 - 23:26Je pro me trochu tezko uchopitelna v tom, o kom nebo o cem se vlastne mluvi. Hlavne v prvni strofe. Asi mi neco unika.. a dle meho ma byt krok sun krok, od slova sunout, ale mozna se mylim. Nejvic se mi libi obrat: zitrek jde spat.
01.02.2018 - 21:02Jo, tak přesně něco takového já můžu... :D Moc se mi líbí obrat „než zdolá vteřinu, uplyne rok". Určitě se k ní ještě někdy vrátím. :)
01.02.2018 - 13:58Ginnare: Děkuju moc, tahle je hodně odlišná od všech ostatních, vždy se snažím ponechat alespoň určitou naději, tady jsem konec přenechal osudu (okamžitá nálada či co). Fotka vznikla na Šumavě (i když vlastně mohla vzniknout kdekoliv) a paradoxně mám na to focení moc hezký vzpomínky, přestože (nebo právě proto) že s ním byl snad ještě větší boj než s veršíkama :)
01.02.2018 - 13:45nic moc: Po dlouhé době konečně něco novýho, dřív to ze mne padalo samo, dnes je to dřina :) Děkuju za vlídné hodnocení :))
01.02.2018 - 13:08Zaujala. Lehce depresivní a to je něco, z čeho se snažím vypsat já, a tak mi to nepřijde cizí.
Opravdu hodně se mi líbí fotografie.
Opravdu hodně se mi líbí fotografie.
01.02.2018 - 10:20Ponurá ano, ale krásna velice ... ještě si jí párkrát budu číst než se jí nabažím.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
V řetězech... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Píseň vosí...
Předchozí dílo autora : Dlouhý život...
