přidáno 21.01.2018
hodnoceno 0
čteno 1332(12)
posláno 0
Co bylo,bylo, to už nezměním.
Co bylo, už nikdy nevrátím,
to jaká jsem nezměním
a to, že život bys chtěl jinak,
už dávno vím.

Ty nejsi štastný, i když tvrdíš opak,
já vidím v tvých očích jistý nesoulad.
Žít bys chtěl tak, jako pták,
lítat si vzhuru do oblak.

Svoboda a klid bez starostí nám oběma chybí,
podle facebooku nám ale každý závidí.
Někdy mi přijde, že už neumím si nic užívat,
hrát si, nebo se ze všeho radovat.

Jsem občas ztracená ve tmě,
jsem samá práce, žádná zábava a ty to vidíš ve mně.
Mrzí mě, že nejsem taková jakou by mně všichni chtěli mít,
uvolněnou, veselou, smějící se být.

Jsou to na duši klepeta co mě tíží a já obdivuji tě,
jak ti nikdy nic nepřekáží.
Já vím, že ty svobodně a štastně žít umíš,
beze mě by ti bylo líp, tohle já nedokážu, ale to víš...

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]
» řekli o sobě
Máta řekla o Amelie M. :
Fascinuje mě její humor a nadhled, do kterého dokáže zabalit životní moudrost a když je potřeba, okořenit ho i špetkou hořkosti. Umí mě rozesmát i rozplakat a to se povede málokomu. Krom toho je nesmírně milá čtenářka a velká podpora. Díky!
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming