Tato báseň vznikla při pohledu na noční oblohu. Jde o hledání a nalezení smyslu života.
přidáno 16.01.2018
hodnoceno 4
čteno 1374(14)
posláno 0
Svým stínem určují tvar zemi
jejich světlo pulzuje nocí
osvícenci vzhlížejí k nebi
a jsou obdařeni nezměrnou mocí

Já chtěla bych zřít
nebeská znamení


Svým svitem prorážejí temnotu
tak jako majáky v mořích
udolávají jistou nicotu
a jsou nad námi v bezesných nocích

Já chtěla bych zřít
nebeská znamení


Za svitu hvězd
i největší hříchy blednou
a přes zavřenou v srdce pěst
ty nejkrutější boly na kolena kleknou

Já chtěla bych zřít
nebeská znamení


Však ale ani hvězdy nežijí věčně
a někdy musejí dát sbohem
já však vzhlížím k nebi vděčně
čekajíc na setkání s bohem

Já zřela nebeská znamení...
přidáno 14.08.2019 - 09:28
Jiří Stratil: Komu není rady...
přidáno 14.08.2019 - 07:22
Je vám 20...
Pracujte dál na básnických formách.
přidáno 17.01.2018 - 16:46
nic moc: Děkuji. :)
přidáno 16.01.2018 - 21:09
Moc hezké.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nebeská znamení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Tak trochu jinak
Předchozí dílo autora : Maska

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming