|
Inspirace životem lidí, kteří zahořkli a kdo ví, zda hledají ještě cestu...
 05.12.2017 4 1264(9) 0 |
Vyprávěj,
jaká jsem byla,
kdy jsem se poprvé smála.
Vyprávěj,
proč jsem se stala
životem tak rozmrzelá...
Vyprávěj,
ať zavzpomínám
na všechny ty dobré chvíle.
Vyprávěj,
kolik jich bylo
a kolik z toho nám zbylo...
Vyprávěj,
dokud čas zbývá
dobré ve zlém se rozplývá.
Vyprávěj,
dokud čas zbývá
ozvěna tiše doznívá...
Vyprávěj...
05.12.2017 - 11:25Yana: Dějuji Yani. A ano, něco na tom bude. Opravdu jsou lidé, kteří pořád musí mít důvod k nespokojenosti. A nebo si to kompenzovat nesprávnými způsoby než něco zásadního u sebe změnit... A zkusit být milejší a kuminikativnější by ji asi zabilo. :-/
Na druhou stranu, o to víc si vážím všeho, co mě těší a je v pořádku. I strastiplná cesta by měla člověka dovést k radosti. ;-)
Na druhou stranu, o to víc si vážím všeho, co mě těší a je v pořádku. I strastiplná cesta by měla člověka dovést k radosti. ;-)
05.12.2017 - 10:32Moc hezké, naléhavé, ale mám zkušenost, že někteří lidé prostě poslouchat nechtějí, nějak se v té zahořklosti našli
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
* Vyprávěj... * : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : * Hymna na talíři *
Předchozí dílo autora : * Ticho v hlubinách *
