přidáno 24.11.2017
hodnoceno 3
čteno 1074(13)
posláno 0
padneme tak rychle jako jsme vzlétli
na rudých křídlech
jsi lev a já malířka v mexiku
láska mi rozdrtila kosti a tolikrát i srdce

těžce se nese
že na boje se zapomíná
a že nejjasněji září moje šaty
přece dokážu popsat strany revolucí
a ve jménu spravedlnosti prolít krev

je přece slepá
ale ještě jsme ji nepohřbili
přidáno 24.11.2017 - 19:26
kmotrov: děkuji mnohokrát, opravdu.
ano, sladkých 18, dělat se mladší mi zatím nevyhovuje. jsem ráda za tvoji interpretaci, protože u té jsem měla taky pochyby. snad protože vrstevníci by se nechytli. celá ta historie je mi často bližší než současnost.
děkuji ještě jednou.

oslov radek: děkuji.
přidáno 24.11.2017 - 18:19
dojemné
přidáno 24.11.2017 - 09:47
Tohle je doopravdy mimořádně zajímavé. Milostné verše psané rukou mexické malířky Trockému v jejíž domě nalezl azyl. Opravdu velmi neobvyklý námět na amatérském literárním serveru. Velmi dobré provedení a schopnost vžít se do někoho generačně a myšlenkově tak vzdáleného.
Výjimečná záležitost . A jestli je Ti doopravdy 18 let, tak smekám.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
revoluce : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : abdikace
Předchozí dílo autora : amnesie

» narozeniny
johny.rotten [14], Happy Angels [13], Ozzy [11], SarahCa [9], Klar_rkaa [7], Dešťová kapka [7]
» řekli o sobě
Singularis řekla o ThePočly :
Přemýšlí o věcech, které se jí dějí, a záleží jí na nich. Její úvahy často mají hloubku a opravdu stojí za to si je přečíst a popřemýšlet o nich.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming