Zákopové Vánoce

Čas sněhobílých nadějí,
Utřen v rudé květy,
Ať ostatní se pomějí,
Rozdílnými světy.

Píšu Ti, maminko, žiju,
Co jiného Ti říci?
Uslyšíš o nás v rádiu,
chvíli po Pravici.

Přítel Wilhelm radil mi,
Co a jak se sluší,
„Rum před útokem posilní.
Taky chraň si uši!“

Jak chytit mi poradil,
Teplou včelku malou,
Ivan virtuózně ladil,
C# bubnovou palbou.

Na saních mě poté táhne,
tvor podobný sobu,
Na večeři dneska máme,
Zákopovou nohu.


Za svitu svíček hluboce,
Poklidné jsou svátky,
Nešťastné budou Vánoce,
Pro ty smutné matky.