|
...
 08.11.2017 2 1238(12) 0 |
Já přece tuším, že o nic nejde
a i kdyby, co na tom sejde
navzájem se neznáme - vlastně jsme si cizí
a pocity, ktere jsou zase jednou zmizí.
Těžko jen říct, co mě nutí psát
proč dýchá se stěží, něž jdu spát
neexistují žádné reálně naděje
jen najet zase na staré koleje.
Možná tušíme své pocity, myšlenky
nebo máme jen mylné domněnky
zas jako dřív bych mlčet měla
když "dostala" jsem, co jsem chtěla.
Jo... přiznávám svoji vinu
avšak nelituji toho činu
tím ukončím tyhle řádky
a říkám si : drž se zpátky!
a i kdyby, co na tom sejde
navzájem se neznáme - vlastně jsme si cizí
a pocity, ktere jsou zase jednou zmizí.
Těžko jen říct, co mě nutí psát
proč dýchá se stěží, něž jdu spát
neexistují žádné reálně naděje
jen najet zase na staré koleje.
Možná tušíme své pocity, myšlenky
nebo máme jen mylné domněnky
zas jako dřív bych mlčet měla
když "dostala" jsem, co jsem chtěla.
Jo... přiznávám svoji vinu
avšak nelituji toho činu
tím ukončím tyhle řádky
a říkám si : drž se zpátky!
11.04.2018 - 23:06
Jak jsme spolu vykolejili : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Neptám se
Předchozí dílo autora : Podzimní úlet
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Čertíček24 [17], Regnator [17], vanHorn [14], karanek [12]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
