Když dva podlehnou pokušení a na chvílí nechají vše ostatní za zády... Když se museji veřejně vídat, ale je těžké si pak hledět do očí.
přidáno 05.11.2017
hodnoceno 0
čteno 924(10)
posláno 0
Prohrávají si se mnou myšlenky
jako vítr se spadaným listí
řekli jsme si, že jen jednou
ale můžeme si být jistí?

Nevím zda na tom záleží
pocity v sobě zatloukám
podzimní je nálada
do duše raději nekoukám

Dál než k hezké chvilce
to přece nikdy nepustíme
možná srdce cítí jinak
ale my se k sobě nehodíme.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Podzimní úlet : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Jak jsme spolu vykolejili
Předchozí dílo autora : Platonická

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming