Trochu jsem se zdráhala ji zveřejnit, jestli se třeba nebude zdát moc patetická...ale je pro mě důležitá, zachycuje silný moment a uvědomění, tak jsem se rozhodla to "risknout"...
přidáno 31.10.2017
hodnoceno 13
čteno 1312(32)
posláno 0
Nad ocelovou přímkou obzoru
rozpuklo se zrající nebe

cosi čistého vzešlo
z mých nejhlubších vod
skryté studny duše
s důvěrou
letmo se dotklo boha

a s výdechem
nesmělé vděčnosti
tělo se
navenek potají
rozeznělo pravdou

posvátností předurčení
mít a umět použít

oči které vidí
srdce které cítí
a ruce co
konají
přidáno 25.12.2017 - 16:13
annaav: Yana: Akaia: Děkuji!
přidáno 20.12.2017 - 13:43
dobre, že ste to riskla - krásna báseň
přidáno 15.12.2017 - 12:49
znám ten pocit, je krásná
přidáno 07.11.2017 - 20:45
Leslie: Hezký uvědomění :)
přidáno 05.11.2017 - 23:09
Amadeo´´: Amelie M.: Ann(ah): Homér: korálek: nic moc: slnečnica: casa.de.locos: Moc děkuju za tak milá slova...a že jste se stavili! Vážím si toho.
přidáno 01.11.2017 - 21:05
Krásná ...
přidáno 01.11.2017 - 14:07
Velmi krásná báseň
přidáno 01.11.2017 - 07:59
Včera jsem to četl na plech a moc se mi líbila tvá pojednání. Teď na to koukám střízliv a je to tam. Bez zbytečných slov navíc. Ta pravá poezie, že se chceš jen vysmrkat a v kapesníku je skrytá žiletka.
přidáno 31.10.2017 - 21:21
krásná
přidáno 31.10.2017 - 20:45
"a s výdechem
nesmělé vděčnosti
tělo se
navenek potají
rozeznělo pravdou"

Moc hezké...
přidáno 31.10.2017 - 17:35
.. nádherná, leslie.. díky za sdílení..
přidáno 31.10.2017 - 17:26
Osobní, intimní, netřeba kritizovat. Ty ruce na konci jsou krásné
přidáno 31.10.2017 - 16:56
;)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Posvátná : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Každý si zaslouží být milován
Předchozí dílo autora : Spící laň

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming