přidáno 20.10.2017
hodnoceno 2
čteno 1082(13)
posláno 0
Do své paměti napíšu knihu
kterou nikdo nebude číst.
Své rty smočím ve čtyřiceti procentním lihu
myšlenky pošlu na sto exotických míst.

Nechám jít dlouhé karavany vyprahlou pouští
po rozpáleném písku bez vyšlapaných cest
kam silné sluneční paprsky světlo své pouští
hrbatý velbloud s údělem smířený náklad musí nést.

Dopřeji plavbu velrybám v nekonečném oceánu
mezi skupinkami různých mihotavých rybek
všem láskám krásné milování večer i k ránu
bezstarostný život na Zemi bez jediných chybek.

Po vyprchání lihového opojení jdu dál
cestou, která je abstraktně malovaná
cestou, kde není led a sníh už roztál
ženami nenáviděná, muži milovaná.
přidáno 21.10.2017 - 18:41
těch mám napsanej dost a čtu je sám...
přidáno 21.10.2017 - 11:19
jó, taky si takhle občas píšu :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Napíšu knihu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Milenci
Předchozí dílo autora : Život

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming