|
...
 07.09.2017 4 995(6) 0 |
Čo je život?
Čo to je?
Hostina i pomyje.
Záhrada, plot.
Z ničoho skok.
Kalendára listy.
Straty, zisky.
Čas neistý rok čo rok.
Ne / uprataný / dvor.
Neznámy priestor.
Slnko, dážď, vietor...
Čo ešte?
Rozpäté krídla i kliešte.
Ako pre koho.
Aký zámer, aký cieľ?
Do toho, do toho!
Do toho!
Do niečoho.
Do čoho?
Prečo?
Načo?
Pre koho?
Napokon záver.
Anna Vodičková
Čo to je?
Hostina i pomyje.
Záhrada, plot.
Z ničoho skok.
Kalendára listy.
Straty, zisky.
Čas neistý rok čo rok.
Ne / uprataný / dvor.
Neznámy priestor.
Slnko, dážď, vietor...
Čo ešte?
Rozpäté krídla i kliešte.
Ako pre koho.
Aký zámer, aký cieľ?
Do toho, do toho!
Do toho!
Do niečoho.
Do čoho?
Prečo?
Načo?
Pre koho?
Napokon záver.
Anna Vodičková
Ze sbírky: Kto je človek - básne pre náročných
11.09.2017 - 10:31K zamyšlení úplně pro každého. Líbí se mi označení života jako neznámeho priestoru.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zamyslenie : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Realita, Pravdy
Předchozí dílo autora : Raduj sa duša moja
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
