 01.09.2017 0 1333(9) 0 |
Vzpomínky sic zreznou
pod tíhou let,
zesinaj nám křídla,
spolknem pár lží a pravdu si necháme uplavat,
přesto však nepřestanu ti závidět,
jak se ti pokaždý do tváře rozuteklo stádo hvězd
Chtěla jsem je všechny pochytat,
ale nechal sis mne uletět
pod tíhou let,
zesinaj nám křídla,
spolknem pár lží a pravdu si necháme uplavat,
přesto však nepřestanu ti závidět,
jak se ti pokaždý do tváře rozuteklo stádo hvězd
Chtěla jsem je všechny pochytat,
ale nechal sis mne uletět
Ze sbírky: Na p(o/ů)li pravdyJeště nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
.... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : un asesino de mis intenciones
Předchozí dílo autora : Elegie na 21. století
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
timelady řekla o Jsoucno :(Slunce, co svítí na opačnou stranu. Bez něj by byl můj život až moc růžovej))
