Nějak to ventilovat musím
přidáno 17.08.2017
hodnoceno 2
čteno 1350(15)
posláno 0
Láska ve větru odlétla v dáli,
Orkán má za úkol temno a spoušť.
V celistvé dimenzi Zůstanem sami,
Do duše přinesl smuteční poušť.

Do středu srdce zarylas čepel,
Ze strany páteře, kdo by to čekal?
Z projevů cítění zbyly jen výčitky,
Vše zlé jsem zahodil,
Jen hezké vzpomínky ve zbytku duše nechal.

Zavírám oči, Vlasy Tvé jak vlny moře jsou,
Studánky blankytné svítí tmou mou.
Rety rudé, které jsem prstem studoval,
Nádherné ouška, pro které šperk kupoval.

Dnem i nocí takto sním,
Není to šílenost, to mi věř,
STÁLE TĚ NADE VŠE MILUJI,
za Tebou cokoliv zeskočím,
Klidně to měř.
přidáno 17.08.2017 - 22:53
Děkuji :-)
přidáno 17.08.2017 - 18:24
zajímavě napsané

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
ORKÁN : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Uraz

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming