přidáno 08.08.2017
hodnoceno 0
čteno 1115(14)
posláno 0
Rozbit v vnitřním směru,
Sázím na důvěru lidskosti.
Fakt to vážně beru,
Když se tvrdě peru o fusky.

Kterýma bych přešel,
Několika zlými stržemi.
Ač rač bych se věšel,
Hledám co můj osud naplní.

V klusu ledabyle
Píšu elegie na trenky.
Věnuji je čile
Na účet mé věrné milenky.

Když se v lidstvu zklamu,
Myslím na Dianu princeznu.
Za dobrý kus platu,
Řízení auta ji převezmu.

Život by měl smysl
Kdyby moje mysl povadla.
Snad by dopadla líp
Kdyby se tak se mnou neprala.

Vyražené zuby
Vedou do záhuby pijana.
Když na dásní šrámy
Proletí mu napříč spánkama.

Kdybych tak jen mohl
Někoho bych ohl zlovolně.
Křivý v pase totiž
Cítívá se každý zklamaně.

A tak proto dokud
Řídí mě můj popud dopředu.
Hanit, klít a chlastat
Stále seriózně dovedu.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Diana : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Jazzohraní
Předchozí dílo autora : Škatulky

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming