přidáno 24.06.2017
hodnoceno 6
čteno 1228(17)
posláno 0
Došla mi slova tak se dívám,
za okny slabě mrholí,
i na mé tváři mokro bývá,
když srdce mé mě zabolí.

Za okny slabě mrholí,
má duše sotva dýchá,
když srdce mé mě zabolí,
já krajina jsem tichá.

Má duše sotva dýchá,
srdce však nahlas buší,
já krajina jsem tichá,
zemřela jsem už v duši.

Srdce však nahlas buší,
jak uběhlo by maraton,
zemřela jsem už v duši,
utichl všechen ruch i shon,
došla mi slova, tak se dívám.
přidáno 03.07.2017 - 21:16
Min. první tři strofy jsou moc pěkné... Možná ze začátku vadí ty lehce obměňované refrény, ale pak je v tom paradoxně plus. Jedna z Tvých nejlepších věcí...
přidáno 27.06.2017 - 20:37
krásná ...
přidáno 26.06.2017 - 19:30
annaav: Děkuji za všechny milé komentáře.
přidáno 26.06.2017 - 19:28
Amadeo´´: Děkuji.
přidáno 26.06.2017 - 13:07
Krásna,sladkobôľná chvilka. i to je život.
přidáno 25.06.2017 - 21:19
Pěkná… Chtěl jsem říct něco o jednoduchých rýmech ale neřeknu. Někdy to prostě jinak vyjádřit nejde. Líbí se mi.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Dívám se : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Křižovatka
Předchozí dílo autora : Křič!

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming