 22.06.2017 5 1235(18) 0 |
Jak asi vstáváš,
když slunce vznáší se,
pozvolna opouští koruny stromů.
A komu dáváš
na odiv barvy své
ukryté před světem ve stěnách domu.
Ač ten či onen,
tak nejsem to já,
kdo polibek dá
na Tvůj květ,
co s ním rozsvicím - zhasínám svět.
když slunce vznáší se,
pozvolna opouští koruny stromů.
A komu dáváš
na odiv barvy své
ukryté před světem ve stěnách domu.
Ač ten či onen,
tak nejsem to já,
kdo polibek dá
na Tvůj květ,
co s ním rozsvicím - zhasínám svět.
03.07.2017 - 21:18Ten závěr tam fakt nesedne, první dvě strofy mají pěknou atmosféru... :-) Hezky zní.
25.06.2017 - 21:58Začátek je super, ale ten konec mi přijde nedotažený, jako bys chtěl mít tu báseň co nejrychleji z krku… a je to škoda, mohla by být moc pěkná.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Iluze : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Písková
Předchozí dílo autora : (S)miluj se
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Lizzzie řekla o Severka :jedna z nejcitlivějších básnířek, ketré kdy tento server poznal:)...vížím si toho, že ji znám...i osobně...slunečnice!!!:)
