upraveno
přidáno 12.06.2017
hodnoceno 4
čteno 1560(18)
posláno 0
z nebe padalo slunce
bez kýče
barvy oblohy ladily k mrtvé trávě,
co tišila zablácené podrážky bot
černé tečky ptáků se vracely domů
z daleka
ony zpívaly, ale tys měla mlčet
mami
nesouznění bije do duše
ale odpustím ti
když odpustíš ty
mně
přidáno 09.07.2017 - 21:44
Lasak: Děkuju za komentář, moc si ho vážím. S posledním veršem taky nejsem spokojená, úplně tam nepasuje, ale byl nejlepší z variant, které jsem měla.
přidáno 22.06.2017 - 09:25
Jediné, co je mi líto na téhle básni, je nedostatek komentářů o tom, jak je povedená. Jediné k vytknutí snad k závěru, možná ho to chtělo víc smuteční, možná zrýmovaný.
Každopádně to je detail a vyloženě hledání něčeho do čeho teda píchnout.
Báseň jako taková je povedená
přidáno 13.06.2017 - 17:13
Amadeo´´: Děkuju
přidáno 13.06.2017 - 11:29
Řeknu to krátce… Moc hezká báseň!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Máma : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Sebeláska
Předchozí dílo autora : Slečně

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming