přidáno 08.06.2017
hodnoceno 7
čteno 1142(13)
posláno 0
Při vzpomínce na ovocné háje,
číší ze mě listopad.
Závany větrů,
v mé duši tančí napořád.

Uprostřed mých zákoutí
však studí mě pár míst,
co neutichnou z milosti
ba rozervou mě víc.

Nakonec podléhám tanci,
který jsem slíbil svojí krajině
a blíže jsem tlamám,
které tak dobře znají mě.
přidáno 03.10.2023 - 23:48
Dobrá.
přidáno 10.06.2017 - 10:03
sarka: děkuji
přidáno 10.06.2017 - 10:03
Amadeo´´: děkuji
přidáno 09.06.2017 - 18:21
hezké
přidáno 09.06.2017 - 11:05
Zajímavá báseň… Líbí se mi na ní ta lehkost a to, že si na nic nehraje.
A jinak… s rozervaností nebojuj, pokud ji máš v sobě, tak stejně nikdy nevyhraješ :)
přidáno 08.06.2017 - 20:42
Stínová holka: děkuji :)
přidáno 08.06.2017 - 20:26
...a blíže jsem tlamám, které tak dobře znají mě...to se mi líbí :) pěkná a originální báseň :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Rozervanost : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Sofie
Předchozí dílo autora : Nostalgie

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
Sucháč řekl o Umouněnka :
Prostě Vivi, ta od sazí, duší Blázen, člověk, který má takovou představivost, jakou jí v tak ranném věku, ve kterém je, může závidět prakticky kdokoli...fantastické hrátky se slovy v jakékoli formě jí už dávno katapultovaly mezi elitu...jsem rád, že Tě znám... :-)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming