člověku
10.05.2017 20 938(21) 0 |
Večerní obzor
Ve svatozáři z prachu
bezbřehé Dávno
co neseme si ve jménu
Prastará zem
někde v nás dohořívá
Krutě a navždy
vyvrácená z kořenů
12.05.2017 - 12:59
Amadeo´´: Nerad vyvolávám nepříjemné pocity... Každopádně takhle to působit má - nebo aspoň já takové pocity měl při psaní taky. Děkuju za Tvoji návštěvu.
12.05.2017 - 11:49
Silná báseň a… upřímně, vůbec na mě nepůsobí dobře.
Možná je to i tím , že jsem čekal lehkost, vznešenost a krásu slov, a místo toho ve mě vyvolala tíseň. To ale není výtka, spíše naopak… I v tom je velká síla tvé poezie.
Možná je to i tím , že jsem čekal lehkost, vznešenost a krásu slov, a místo toho ve mě vyvolala tíseň. To ale není výtka, spíše naopak… I v tom je velká síla tvé poezie.
11.05.2017 - 11:57
Eleanthir: Nevím, jak to říct co nejjednodušeji. Ta "zem" není jen hlína, nebo krajina. Jsme to i my. Je to to všechno, co nás po celé věky učilo a vytvářelo. To, co teď díky vlastní namyšlenosti převracíme naruby.
11.05.2017 - 11:28
Yasmin: Jsem moc rád, že tě oslovila i přesto, že není úplně příjemná. Děkuju :-)
11.05.2017 - 09:21
Je skvělá. Dostává se člověku hluboko pod kůži, palčivá a svíravá... Povedla se ti moc :-)!
11.05.2017 - 08:34
DDD: Jaj, to bude asi na delší diskuzi.. :-)) Jestli můžu reagovat na ty metafory s křídly, květy a kořeny - ty mi logiku dávají, byť jsou abstraktní. Létat štěstím, bezstarostností, láskou že jo, kvést moudrostí, nebo tím předešlým... Zakořenit - mimochodem, Cílek by určitě netvrdil, že země (krajina) zakořeňuje, ale že lidé zakořeňují do ní (fajn kniha od něj je "Co se děje se světem", ale napsal a řekl toho spoustu).
Poezie má na to dávat smysl, "senc", tomu věřím já.
Mimochodem i tak se mi Tvé dílo se mi libí a považuji ho za dobré. Když si ho teď čtu podruhé, potřetí, napadá mě, že nejspíš i smysl dává, protože ta země, je tam v kontextu lidského těla.. :-)
Poezie má na to dávat smysl, "senc", tomu věřím já.
Mimochodem i tak se mi Tvé dílo se mi libí a považuji ho za dobré. Když si ho teď čtu podruhé, potřetí, napadá mě, že nejspíš i smysl dává, protože ta země, je tam v kontextu lidského těla.. :-)
11.05.2017 - 08:05
le Rato: Je to taková Cílkovština. Tisíce let jsme někam a něčemu patřili. Neměli bychom se zříkat toho, co nás celou tu dobu provázelo a tvořilo. Snad jsem to nezamotal ještě víc :-) Jinak - mám to podobně, nepotřebuju všechno pobrat naprosto doslovně. Mám radši, když to se mnou nějakou chvíli mluví a nutí mě tušit a cítit.
Díky moc za návštěvu :-)
Díky moc za návštěvu :-)
11.05.2017 - 07:50
Eleanthir: No, přijde mi, že tyhle, jak říkáš, nonsensy jsou tak trochu tím, co dělá poezii poezií. Jinak by všechno byla jen matika. Btw - může člověk vyhořet? Může zapustit kořeny? Může rozkvést? Může mít křídla? To jsou úplně stejné nelogičnosti - a přece je používáme :-) Moc tomu nerozumím, ale myslím, že o tom ta poezie je. Díky moc za názor :-)
10.05.2017 - 17:05
Četl jsem několikrát, a stejně jsem jí úplně nepobral, ale když má člověk chuť jí číst vícekrát, je jasné, že je dobrá :) Jinak k vyvrácení z kořenů, označit v takovéto poezii něco za nonsens nedává podle mě úplně smysl
10.05.2017 - 14:01
Mhh.. :-)) Jen mám výtku k té zemi vyvrácené z kořenů - za prvé je to nonsens - Ona v sobě kořeny sama drží, za druhé nikdy nevyhoří, no matr wat. :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pálení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Snad...
Předchozí dílo autora : Je teprv duben