přidáno 09.05.2017
hodnoceno 6
čteno 1237(22)
posláno 0
vyvěštil jsem v kávě bílý duben
zrovna sněžilo
a tys myslela
že v patře nad náma někdo trhá polystyrén
že někdo skácel nebe jako kvetoucí jabloň
pak zanechal nás
napospas jaru úplně samotné
a do čtyř stěn se nám smálo počasí
z otevřenýho okna až do toho hrnku
kde bílej cukr v lógru ztěží zkoušel tát
a věstil
jak v červnu pokveteme
přidáno 12.05.2017 - 12:04
Jo… asi takhle se to dělá. A smekám klobouk pane básníku...
přidáno 12.05.2017 - 09:44
Ty prostě umíš, Tome! ;)
přidáno 11.05.2017 - 22:39
přidávám pochvalu
přidáno 11.05.2017 - 09:28
Je krásná, strašně moc :-)!!!
přidáno 10.05.2017 - 09:32
nádherná v tom dnešním mrazivém ránu
přidáno 10.05.2017 - 08:21
Ta je fakt parádní! Taková lehounce hrabětovsko-skácelovská. Moc dobře se mi četla :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
duben - sníh, červen - květ : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Léto
Předchozí dílo autora : Vyznávání

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
Severka řekla o shane :
Mé Sluníčko....které píše krásnou poezii...;) moc si tě Mirku vážím, i když jsme si v poslední době moc nepovídali...děkuji ti za podporu...za tvá vřelá slova...za tvé přátelství...
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming