přidáno 26.04.2017
hodnoceno 0
čteno 1697(12)
posláno 0
Každá část mé nahé kůže
Každý záhyb mého horkého těla
prosí,touží,úpěnlivě naříká
seč může.

Svůdným pohledem tě nabádám..
Dotyky si tě získávám.
a tvé horké rty putují do mého klína
cítím se omámená jak po troše vína.
Zakláním hlavu, stoupám do výšin
Sténám blahem..
a pak jedním tahem
se ti odhalím celá.

Svět se pro nás zastaví..
naše existence všechno ostatní přehluší.
a na několik výjimečných okamžiků
což kdokoliv jiný vytuší
máš možnost poznat mou citlivou duši,
ale o to tobě nejde.

A po tom nebeském zážitku,
Já oblékám své krajky bílé
Ty se vracíš zpět ke své milé..
Tam do dálky..
kde je konec naší zhýralé morálky.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vyznání : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Snílek

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming