|
....
 22.04.2017 2 769(6) 0 |
Dneska jsem potkal sen
a v tichu
zpíval mu regviem
co napsal jsem ve spěchu
a na ulici
všem ho zanotoval
ve větru
nesla se ta slova
za ně se schová
celý můj svět
ale ten svět mně dá za pět
řekne ať složím reparát
Nechci,a cítím se jak desperát
utíkám ulicí
tam kde to znám
nevidím klam
jen tu tvář,co jsem Miloval
jen tu tolik znal
jsem spokojen
Až zas příště potkám SEN.
a v tichu
zpíval mu regviem
co napsal jsem ve spěchu
a na ulici
všem ho zanotoval
ve větru
nesla se ta slova
za ně se schová
celý můj svět
ale ten svět mně dá za pět
řekne ať složím reparát
Nechci,a cítím se jak desperát
utíkám ulicí
tam kde to znám
nevidím klam
jen tu tvář,co jsem Miloval
jen tu tolik znal
jsem spokojen
Až zas příště potkám SEN.
23.04.2017 - 15:23Yana dík jinak to ani nejde...a ono to tak dopadne...úpravy nedělám,to už zbylo z básně skoro nic....
23.04.2017 - 10:47Jo a zase nám o tom napiš je to bezva, hlavně začátek mě úplně uchvátil, vnímám tam rozervání, to tak nějak z tvých básní často a proto stále tvrdím žes duší jeden z nej básníků tady, jasně že by se dala upravit, rozdělit, konec trochu dolatit, ale mně se líbí tak jak stojí a leží :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
až zas příště potkám sen : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Svou vlastní samotou...
Předchozí dílo autora : Peru se a vnímám Ticho
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
estrellita [17], Tenshi88 [17], kompleks [16], jusuej [13], vivere [13], ulala [13], frantisekx1 [12], klarka [12], jincom [11], Kai [10], Christine Allegro [9], anajlop [7], Jolly [7], Jarovanek [5], Darko [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
