Nepřiléhavá

V předsíni objevil jsem
dnes ráno cizí boty
a cestou do postele
zdolal jsem zdi a ploty

Příště se vyhnu minám
co na mě kdosi líčí
Je pořád větší zima
a mlha v pohraničí


Z té hloubky mezi námi
už se mi točí hlava
a naše stará jména
nejsou tak přiléhavá

Vybíráš ze seznamu
jedno co bude slušet
a jen pár miligramů
teď váží naše duše


Prosím tě, neříkej...
Prosím tě, neříkej mi nic.
A slova polykej
A v noci štěkej na mě-
Sic!

Když se prý končí něco začíná
(Kdo řekl takovej blábol?!)
Zas jde se spát a lampa zhasíná
- se stejnou důrou - na mol!


Asi jsem řekl všechno
co jsem měl na jazyku
A přesto pořád zbývá
toliko otazníků

Jen se teď jejich "eska"
rovnají do pozoru
a s každou rýhou deska
stojí víc za bačkoru