přidáno 24.02.2017
hodnoceno 3
čteno 823(12)
posláno 0
zase tě přerůstají vlastní stíny
a je to dávno
co jsi viděla delfíny před přídí

srdce ze záplat
a perleťových nátisků
jedno za deset
a tři za patnáct

asi jsme vkládali do vět
ta špatná slova
    bez-vědomí
že opakováním ztrácejí smysl


někde tady v nás Bůh přestal věřit
přidáno 27.01.2020 - 12:06
Když vztah umírá, vkládají se do vět slova, odpovídající danému stavu.
přidáno 25.02.2017 - 09:22
DDD: Měse nejvíc líbí vícevsmyslovost poslední věty - hezky se čte, mě osobně ale pákrát "zakopl dech", ale to je asi věcí názoru. Nicméně, když to chválí tady DDD, kterého tímto zdravím, tak to je dobré. :)
přidáno 25.02.2017 - 09:18
Parádní. Jemná a krásná poezie bez póz a patosu. Přesně tohle hledám. Díky :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
nebe je úsměv a polibek : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : k prázdným místům

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming