 14.05.2008 5 1938(24) 0 |
Odpusť mi, že jsem ztratila
víru v život
už tisíckrát
Odpusť mi, že jsem zranila
jiné hodně
sebe nejvíckrát
Odpusť mi, že jsem věřila
dětským pohádkám
a lásce
Odpusť mi, že jsem nežila
ale přeživala
ve válce
Odpusť mi, že pochybuji
včera, dnes
i zítra
Odpusť mi, že nemiluji
neumím už
mít rád
Odpusť mi Bože!
že na Tebe nevěřím
nevěřila jsem
a věřit nebudu...
víru v život
už tisíckrát
Odpusť mi, že jsem zranila
jiné hodně
sebe nejvíckrát
Odpusť mi, že jsem věřila
dětským pohádkám
a lásce
Odpusť mi, že jsem nežila
ale přeživala
ve válce
Odpusť mi, že pochybuji
včera, dnes
i zítra
Odpusť mi, že nemiluji
neumím už
mít rád
Odpusť mi Bože!
že na Tebe nevěřím
nevěřila jsem
a věřit nebudu...
20.05.2008 - 12:15Fantasque.Noir
Líbí, hodně... asi se s tím ztotožňuji... i ten styl mi sedí... jen do toho tolik nepadej. I když, pokud se z toho dokážeš vypsat, budiž ti přáno.
16.05.2008 - 17:33prostějanek: vím o tom:) ale měnit to nebudu, to není mít rád, jako já umím mít rád(a), ale mít rád, jako sloveso..neumím milovat, malovat, psát a smát:) No a hlavně by se mi to pak nerýmovalo, že jo;)
16.05.2008 - 16:54v poslední sloce jednou píšeš jako muž... a jednou jako žena... buď ti tam jen chybí "a" a nebo si to nějak hoď do pořádku :)
14.05.2008 - 17:24Azure Sky
dobré, v co věříme nebo ne je jen naší věcí a je to tak dobře...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Odpusť : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Déšť
Předchozí dílo autora : Strach
