 29.01.2017 6 1083(9) 0 |
Na dně kávy,
vidím Tě odcházet až na konec ranního paprsku.
Tak raději zavřu oči
a chvíli budu plavat v slzách.
Pak jen, v domnění že už se vrátila, obejmu tmu ve které se nacházíš.
A v prázdnu co mě drží kolem krku
tiše zanaříkám...
vidím Tě odcházet až na konec ranního paprsku.
Tak raději zavřu oči
a chvíli budu plavat v slzách.
Pak jen, v domnění že už se vrátila, obejmu tmu ve které se nacházíš.
A v prázdnu co mě drží kolem krku
tiše zanaříkám...
11.02.2017 - 13:37Zamila
To se mi líbí - má to styl, fantazii a hloubku :-) Pěkné.
31.01.2017 - 08:17Yasmin
Cítím to prázdno...podařilo se ti dostat do básně a to je moc fajn :-)!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Prázdno : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Nostalgie
Předchozí dílo autora : Imaginace
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
kmotrov řekl o Homér :Nebál bych se s ním vyrazit někam daleko mimo civilizaci, nenechal by mě ve štychu.
