přidáno 04.01.2017
hodnoceno 3
čteno 1190(13)
posláno 0
Malá místnost, bílé stěny.
Člověk osamocen na téhle Zemi.
Proužek potu, těžce dýše
Poslední svá slova píše.
Lůžko bílé- leží sám.
Komu já svá slova dám?
Mizí sám a sám...
přidáno 01.03.2017 - 23:23
pěkné
přidáno 06.01.2017 - 10:08
Veľmi pekné a smutné. Ľudský život je taký
přidáno 05.01.2017 - 08:08
Je to takové těžší téma, ale na začátek to vůbec není špatné, rytmicky to docela sedí. Co se týče interpunkce, všimla jsem si, že třetí řádek nekončí tečkou, tudíž by ani nemělo být na dalším řádku velké písmeno. Ale je to jen maličkost... Rýmy nejsou sice ničím výjimečné, ale trochu atmosféry se ti do básni myslím podařilo dostat. Jsem zvědavá na tvé další :-).

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pokoj : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Nerozhodné srdce

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming