přidáno 27.10.2016
hodnoceno 1
čteno 1396(8)
posláno 0
Kde déšť měl by padat, sucho panuje,
místo ocelových mraků slunce vítá mě,
uprchlíkem zdám se být, však domov zde našla jsem,
jazykem Shakespeara mluvím, i v srdci teď,
racek mi do ucha tiše kejhá ,,Vzleť, vzleť!"

V přístavu osamělý koráb zpívá ódu na moře
a lišky vylákal odliv na pobřeží,
ospalý havran dělá mi doprovod,
v nezvyklém souznění ulice brázdíme,
město z cihel teď domovem zveme.
přidáno 27.10.2016 - 12:08
Obrázková, pocitová. Trošku cizokrajná.Takové mám ráda.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Domov : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Pondělní večer
Předchozí dílo autora : Hranice

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming