Jsi rubín co mi září na cestu

Ve tři hodiny ráno
v hluboké temné noci
narazilo tělo na ledovou horu

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

A život pomalu odcházel

Vydechlo Tvoje srdce
naposled
rozloučily se naše duše
rozlomil se trup naší lásky vejpůl
a v chladné vodě se utopily sladké sny
marnou touhu
spolykaly hlubiny oceánu


Svou plavbu jsi nedoplul
Však stále jsi můj Titanik
jedinečný
nezapomenutelný
nenahraditelný
nenapodobitelný

a já tu v přítmí tak blízko
lidských osudů
cítím tvé objetí a polibky
a polykám stejně slané slzy
jako ti co pláčí dodnes v temnu Atlantiku

Zůstáváš mým rubínem
drahokamem barvy holubí krve
energií
rovnováhou
vášnivou touhou žít



Mé srdce jde stále za tebou