|
... jedna nenaplněná
 01.07.2016 2 1035(12) 0 |
Měla jsem ráda ty dny rozlitého slunce.
Kdy nejsladší odměnou byl mi Váš úsměv.
Často jsem pak snila,
že jednou snad půjdem ruku v ruce
cestou rovně vylitého černého asfaltu.
A nebo cestou křivolakou.
Plnou prašné hlíny, kamenů a ostruží.
Ale to je vlastně jedno.
Protože kdo nikomu nic nedal,
tomu nikdo nic nedluží.
Kdy nejsladší odměnou byl mi Váš úsměv.
Často jsem pak snila,
že jednou snad půjdem ruku v ruce
cestou rovně vylitého černého asfaltu.
A nebo cestou křivolakou.
Plnou prašné hlíny, kamenů a ostruží.
Ale to je vlastně jedno.
Protože kdo nikomu nic nedal,
tomu nikdo nic nedluží.
02.07.2016 - 12:35Čtu ji stále dokola, a přemýšlím komu byla asi opravdu určená... a líbí se mi čím dál víc...ale: když nikomu nic nedám, můžu přece ještě hodně dlužit... Ty jistě však víš proč je to psané právě tak, a to se mi na tvorbě jako takové líbí...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Povzdech : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Doufání
Předchozí dílo autora : Zlatá rybka
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
štiler řekla o casa.de.locos :poezie je sdělení
