|
....
 13.06.2016 0 884(6) 0 |
V duši přízrak přání
mlčí ticho v krajině
hlubiny dávných vesmíru
tiché ozvěny umlčí
bubny plné střel
tak kde je ranní zdání
slov co na hladině
nepochopí víru
kam kráčí?
Kdo je chtěl
v každém jsou?
než zalžou
když hrob se otevře
Teď ne...NE.
mlčí ticho v krajině
hlubiny dávných vesmíru
tiché ozvěny umlčí
bubny plné střel
tak kde je ranní zdání
slov co na hladině
nepochopí víru
kam kráčí?
Kdo je chtěl
v každém jsou?
než zalžou
když hrob se otevře
Teď ne...NE.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Teď ne... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Tak proč?
Předchozí dílo autora : Žádná slova....
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
