Destrukce

Beznaděj zabíjí tě krutostí
černé slzy na tvé tváři
křik co zažírá se do kostí
uniknout se ti nepodaří.

Jsi sám sobě nepřítelem
počkej na tu správnou chvíli
hniloba páchne celým tělem
chuť zemřít tak sílí a sílí.

Destrukcí svědomí sebe zraň
jedem co je ve tvé hlavě
cítím se jak nabitá zbraň
když koukáš do její hlavně.

Vidíš zrůdu,vztahuješ k ní ruce
cítíš jak na dotek je chladná
chce utopit v krvi tvoje srdce
rukou ses dotkl stěny zrcadla.

Všechno se zas mění v rouhání
cítíš ,že máš toho všeho dost
ďábel tě znovu nezachrání
na druhý břeh už není most.