|
Když nastoupil do tramvaje, byl to dospělý Jeník Ratkin. Když odcházel, zavál ke mně stříbrný vítr.
 31.05.2016 0 990(5) 0 |
Mám horkou krev
a vře mi v žilách
jako tobě,
Ratkine.
Mám vřelou krev,
co táhne k lesům,
tak jako tebe,
Ratkine.
Zastav se na okamžik,
jsi pokračováním knihy.
Jsi muž s výrazem chlapce
a s knihou v ruce
stojíš v tramvaji.
Počkej ještě chvíli,
Jene Ratkine,
než odejdeš mezi paneláky,
nech mne vzplanout
a tiše se tebou posednout,
než ti očima naposledy
zamávám a ty začten
zmizíš mezi paneláky,
můj současný Jene Ratkine,
ale odpusť,
už se s tebou nedám do řeči,
vždyť tebe už
opustil stříbrný vítr
zatím co mne
ještě stále unáší.
Nech mne vzplanout,
jednou jedinkrát,
na pár krátkých okamžiků.
A já slibuji,
že tato Praha
bude políbená tvýma očima.
a vře mi v žilách
jako tobě,
Ratkine.
Mám vřelou krev,
co táhne k lesům,
tak jako tebe,
Ratkine.
Zastav se na okamžik,
jsi pokračováním knihy.
Jsi muž s výrazem chlapce
a s knihou v ruce
stojíš v tramvaji.
Počkej ještě chvíli,
Jene Ratkine,
než odejdeš mezi paneláky,
nech mne vzplanout
a tiše se tebou posednout,
než ti očima naposledy
zamávám a ty začten
zmizíš mezi paneláky,
můj současný Jene Ratkine,
ale odpusť,
už se s tebou nedám do řeči,
vždyť tebe už
opustil stříbrný vítr
zatím co mne
ještě stále unáší.
Nech mne vzplanout,
jednou jedinkrát,
na pár krátkých okamžiků.
A já slibuji,
že tato Praha
bude políbená tvýma očima.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Soudobému Ratkinovi : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pocity viny
Předchozí dílo autora : Úplňková noci
