na některý místa tě nedonesou nohy, ale čas
přidáno 13.05.2016
hodnoceno 7
čteno 980(21)
posláno 0
na kratičký okamžik
ucítíš
jak svět zadržel dech

ochutnáš voňavou rosu
vyprahlého podvečera
a v noci pak prokřehneš na kost
aby tě nad ránem
probudil
zpěv pláče

uslyšíš dech obrů
v korunách stromů
kde zlato přesublimuje
do mlhy
tvých nesplněných snů

za nimi spatříš
vločku sněhu zastavit se v letu
slza ti zamrzne v oku, nevyplakaná

víš, ale snad jednou
déšť musí omýt tvou unavenou tvář

a zase vratíš se
domů

s pokorou
přidáno 06.06.2016 - 22:28
Máš tady zvláštní asociace. Sedí tam, ale říkám si, jak tě to všechno takhle dohromady napadlo? :) Nejvíc se mi líbí..víš, ale snad jednou, déšť musí omýt tvou unavenou tvář..
přidáno 15.05.2016 - 22:37
Yasmin: ŽblaBuňka: Jak to tak vidím, tak snad z anotace budu muset udělat součást básně :-) Děkuji!
přidáno 15.05.2016 - 18:02
Skvělá! ...a stejně jako ostatní, i já jsem nadšena z anotace :-D
... pocitově blízká
... nevyplakaná
přidáno 15.05.2016 - 17:57
anotace mě dostala, osatní jen doladilo získaný pocit
přidáno 14.05.2016 - 22:10
DDD: vanovaso: Moc děkuji za tak krásné reakce i za zastavení...
přidáno 13.05.2016 - 13:14
Krásná, líbí se mi obsah ,krásné obraty tam máš, i styl vypravěčský... Miluju takové básně... Je to jako by plynuly rovnou z úst, a věřím, že tomu tak je...
přidáno 13.05.2016 - 08:18
To jsou nádherná slova! A strašně se mi líbí i ta anotace, to je opravdu moc hezky řečeno. Díky, že jsem mohl číst :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Návraty nebolí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : One of these mornings
Předchozí dílo autora : Jsme taky jenom lidi

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming