...
02.05.2016 10 1051(11) 0 |
zelenou fixou do modrého rána
napíšu na křídlo kormorána
barevnou fixou na duhu čmářu
slova co vyslovit nedokážu
dopsaná fixa druhá i pátá
dopisy nemají adresáta
napíšu na křídlo kormorána
barevnou fixou na duhu čmářu
slova co vyslovit nedokážu
dopsaná fixa druhá i pátá
dopisy nemají adresáta
04.05.2016 - 09:17
Lasak: Tempery by taky šly. :-) A s tím rýmem - prostě žijeme v nedokonalém světě, a tak je to i s rýmy.
Díky za zastávku.
Díky za zastávku.
03.05.2016 - 19:55
A co teprv temperky? :) Jinak mně osobně rým v 2. sloce úplně nesedí, ale to asi jen mně.
03.05.2016 - 14:11
Yana: To jak mi došly ty barevné fixy. Ale přejdu na pastelky a bude... ;-)
Dík za zastávku.
Dík za zastávku.
03.05.2016 - 11:12
Krásně dumavá... Ale neboj, slova si cestu svou nakonec najdou. Jen někdy potřebují svůj čas. A zde si našla hezkou cestu.
03.05.2016 - 09:21
Ginnare: Tak já to trochu odlehčím zmínkou, co mi k tomu napsal jeden spřízněnec jinde. Že mám dát pozor na ochránce, až budu čmárat po tom kormoránovi. :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Čmárání : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Soukromá pláž
Předchozí dílo autora : Čaronoc
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)