osobní zpověď, o kterou se nebojím podělit...
09.04.2016 2 1306(9) 0 |
Přijímání a odmítání,
darování a odpouštění,
slast a sen,
noc i den.
Sounáležitost a samota,
les i prázdnota,
barvy a prostor.
Everyone and last one
Soul for nothing
Money for everything
Fear from love
Happiness for soft
Sepíši tedy své myšlenky, které se ve mně tříbí, zrají, zlepšují se, na které nalézám odpovědi a které jsou dlouho otevřené.
Tak, nevím, jsem stále na křižovatkách s názvem „NEVÍM“. I když támhleta odbočka doleva, která je přímá, čistá a vede k vycházejícímu slunci, je jasná bezmyšlenkovitá volba, před kterou stojím každý den.
Jsem levák, levičák naivní, zvláštnost do sebe zahleděná, stále přemýšlející osobnost s otevřeným a milým srdcem.
Vždy jedním krokem, nebo dvěma i třemi kroky si po té levé šlápnu, ale náhle obloukem se vracím zpět na NEVÍM. Mé jednání a rozhodování je někdy až nepochopitelně zdůvodnitelné. Jako například teď, kdy bych měl jít spát. Ale myšlenky mi spát nedají, a tak si spisuji po šesté ráno v nonstopu čekaje na slunko….
Vše je někdy tak jasné, až se divím, proč to vůbec nevidím. V té čiré jasnosti se vyskytuje jakýsi závoj. Bojím se ho odhrnout? Odvážím se skočit a vstoupit na onu přímou cestu?
Miluji svět. Jsem vděčný za své bytí. Miluji stromy stejně tak, jako miluji ženy.
Kam nemůže čert, tam pošle ženu.
Ano, dávka této zpovědi byla zapříčiněna ženou.
Smích: „No to víš, jsem na místě.“
Časem jsem dospěl ke spoustě postojů a názorů, které v sobě leštím do dokonalosti, jak mi daná situace umožňuje. No… hehe, tak se v sobě za břicho popadám, jelikož to, co bych nyní na papír nanesl, by byla opět dávno prověřená filosofická úvaha, co pro umělce ženy znamenají. Ale čím jsou umělci pro ženy?
Jsem rád, že jsem potkal jednu, která mne vidí takového, jaký jsem. A tím myslím, že tato osoba mne vidí jako člověka, ne jako lva v kleci, od kterého očekává, co jí předvedu a tím dokáži svou mocnost mužské podstaty.
Miluji ji? Ne, já ji vnímám, pomáhám, jako ona pomáhá mně… alespoň myslím. A už dost! Ukončím to citací: „Není nic krásnějšího než si pohovořit se starší ženou.“ Miluji ji.
Přijímání a odmítání,
darování a odpouštění,
slast a sen,
noc i den.
Sounáležitost a samota,
les i prázdnota,
barvy a prostor.
Everyone and last one
Soul for nothing
Money for everything
Fear from love
Happiness for soft
…vždy, když na ni myslím, tak vidím stromy, miluji ji jako stromy.
darování a odpouštění,
slast a sen,
noc i den.
Sounáležitost a samota,
les i prázdnota,
barvy a prostor.
Everyone and last one
Soul for nothing
Money for everything
Fear from love
Happiness for soft
Sepíši tedy své myšlenky, které se ve mně tříbí, zrají, zlepšují se, na které nalézám odpovědi a které jsou dlouho otevřené.
Tak, nevím, jsem stále na křižovatkách s názvem „NEVÍM“. I když támhleta odbočka doleva, která je přímá, čistá a vede k vycházejícímu slunci, je jasná bezmyšlenkovitá volba, před kterou stojím každý den.
Jsem levák, levičák naivní, zvláštnost do sebe zahleděná, stále přemýšlející osobnost s otevřeným a milým srdcem.
Vždy jedním krokem, nebo dvěma i třemi kroky si po té levé šlápnu, ale náhle obloukem se vracím zpět na NEVÍM. Mé jednání a rozhodování je někdy až nepochopitelně zdůvodnitelné. Jako například teď, kdy bych měl jít spát. Ale myšlenky mi spát nedají, a tak si spisuji po šesté ráno v nonstopu čekaje na slunko….
Vše je někdy tak jasné, až se divím, proč to vůbec nevidím. V té čiré jasnosti se vyskytuje jakýsi závoj. Bojím se ho odhrnout? Odvážím se skočit a vstoupit na onu přímou cestu?
Miluji svět. Jsem vděčný za své bytí. Miluji stromy stejně tak, jako miluji ženy.
Kam nemůže čert, tam pošle ženu.
Ano, dávka této zpovědi byla zapříčiněna ženou.
Smích: „No to víš, jsem na místě.“
Časem jsem dospěl ke spoustě postojů a názorů, které v sobě leštím do dokonalosti, jak mi daná situace umožňuje. No… hehe, tak se v sobě za břicho popadám, jelikož to, co bych nyní na papír nanesl, by byla opět dávno prověřená filosofická úvaha, co pro umělce ženy znamenají. Ale čím jsou umělci pro ženy?
Jsem rád, že jsem potkal jednu, která mne vidí takového, jaký jsem. A tím myslím, že tato osoba mne vidí jako člověka, ne jako lva v kleci, od kterého očekává, co jí předvedu a tím dokáži svou mocnost mužské podstaty.
Miluji ji? Ne, já ji vnímám, pomáhám, jako ona pomáhá mně… alespoň myslím. A už dost! Ukončím to citací: „Není nic krásnějšího než si pohovořit se starší ženou.“ Miluji ji.
Přijímání a odmítání,
darování a odpouštění,
slast a sen,
noc i den.
Sounáležitost a samota,
les i prázdnota,
barvy a prostor.
Everyone and last one
Soul for nothing
Money for everything
Fear from love
Happiness for soft
…vždy, když na ni myslím, tak vidím stromy, miluji ji jako stromy.
10.04.2016 - 14:27
Přemýšlím, jestli je vůbec vhodné komentovat/hodnotit zpověď, notabene niterná, co se týče literární kvality...
Zaujalo mě pár slovních spojení - příjemné osvěžení; hlavně v předposledním odstavci.
Přeju Ti hodně radosti a štěstí!
Zaujalo mě pár slovních spojení - příjemné osvěžení; hlavně v předposledním odstavci.
Přeju Ti hodně radosti a štěstí!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Láska : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Květy rozmíchané
Předchozí dílo autora : Čekání
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
katitek řekla o Delivery :Tahle holčina má strašně velkej talent. umí napsat to, co jiní ne. a její styl psaní.. dost mě dostává ta upřímnost a ten kus jí samotné v těch dílech, ty zpovědi. Teress, jsi skvělá, piš dál.