přidáno 24.03.2016
hodnoceno 7
čteno 1590(27)
posláno 0
Co jí do botanické krásy
lisovalo okvětní řasy?
teď sotva mžourá
chlad jí bere sílu
lístky kroutí
pestíky courá
černá se hluboká ďoura

šeptá:
„Už mě to ani nebolí
říkám to sice s nevolí
však bojovat s nešvarem bez holí
je pro smích šírému okolí…“

Jen trochu vzdechla
zamáčkla slzu
a zdechla…

přidáno 13.08.2016 - 22:55
jé, to je tak příjemně morbidní :)
přidáno 17.07.2016 - 15:15
Eh, co je botanická krása,
kde vůně jaksi vyčpěla,
je skřivánkem, co již nejásá,
jen kostra s peřím docela...

Škoda je pozdní moudrosti,
kde život z těla prchá,
a duši dále nehostí,
z krásy zbyla jen mrcha...

:-(
přidáno 17.06.2016 - 17:34
:-)
přidáno 26.03.2016 - 20:01
Mamka: Dík za pochvalu. Co se týče Vaší připomínky, vážně neusínám a ani nevstávám s touhou po čistém rýmu. Myšlenka je pro mne nadřazená. A omlouvám se, ale význam vysvětlovat nebudu ;-) možná jindy
přidáno 26.03.2016 - 19:25
Konec je super. Jen ty hole mi tam nějak významem nesedí. Připadají mi tak trochu násilné jen kvůli rýmu.
přidáno 25.03.2016 - 11:34
Nikytu: děkuji :-)
to jsme na tom stejně. Také mám raději živé květiny než ty řezané... a teď myslím doma. Na hrobě mi to bude asi už fuk... i když plastové by mě nejspíš vyděsily i po smrti.
přidáno 25.03.2016 - 11:27
Docela se mi líbí. Má to nápad. :-)
Na květiny, které už uvadají, je smutný pohled. :-(

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pohřební kvítí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Trudný život myšího baletního mistra
Předchozí dílo autora : Chvilka exkrementální poezie

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming