přidáno 29.04.2008
hodnoceno 5
čteno 1506(13)
posláno 0
Tvůj pohled který pálí,
svléká,
skrz naskrz mnou proniká
že stydím se za své já,
své bytí
a schovávám vše
co skrýt se dá.
Své ruce,
výraz,
vše co je i schází.
A duše nahlas volá,
jak ryba v síti
sebou hází,
že mám jen obavy.
Né slova.
Strach,
z vlastních myšlenek,
aby nenastala shoda.
Strach z činů,
které,
kdyby byly...
a být by mohly...
jen by potvrdily,
žes pro mne pokušením
a běda.
Když mu neodolám.

přidáno 12.04.2013 - 12:35
naprosto výstižné... četla jsem víckrát... moc se mi líbí. Hlavně ten závěr... :)
přidáno 29.04.2008 - 19:20
občas není špatný neodolat :)
přidáno 29.04.2008 - 16:06
Ta míra je daná, kam až sahá snění, kde již tenký led s názvem pokušení.
přidáno 29.04.2008 - 14:42
opovaž se neodolat:)...je gradující:)...to se mi líbí:)
přidáno 29.04.2008 - 12:21
moc se mi libi...rozumim ti...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pokušení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Zlá
Předchozí dílo autora : Pocity

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming