přidáno 01.02.2016
hodnoceno 2
čteno 1086(14)
posláno 0
Houpu se ve větru, zapáchám zlobou,
Dusím se ve svetru, chycený skobou.
Skobou co trápí mě. Brání mi žít.
Ta skoba je břímě a zároveň štít -
drží mě ve větru, nepustí na zem.
Brání mi v rozletu, cožpak jsem blázen?

Zrádce, jenž nezradil.
Vrah, jenž nezabil.
Zloděj, jenž nepokrad'.
Hrdina, jenž nemlčel,
blázen, že nemlčel.
přidáno 27.05.2017 - 15:18
Moc hezké a vtipné :) a miluju oxymorony!
přidáno 21.04.2016 - 06:48
neotřelá rýmovačka... a závěr je super :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nežádoucí číslo tisícjedna : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Živin nářek
Předchozí dílo autora : Moje generace

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming