moje smutky
přidáno 23.01.2016
hodnoceno 1
čteno 1050(20)
posláno 0
Jsem sama, ve svém soukromém světě, se svým soukromým smutkem.

Venku sněží, nepřestává. Je to úplné kouzlo a říkám si, jestli to vidíš? Jestli mě vidíš, sedět tady v koutku mého soukromého pokoje s mými sépiovými obrázky. Dívám se z okna, vločky mě kolíbají a já si pamatuju, jak jsme spolu chodívaly na procházky, pamatuju si přesně jak mi připadaly legrační tvoje sněhule a tvoje bílé kudrny, tenkrát tak obyčejná věc - za kterou bych dnes - plakala.

Stihly jsme si promluvit o tolika věcech! Tenkrát jsem pořád přemýšlela o smyslu života. Řeklas mi, že je hrozně těžké ho hledat, především pro ty co hledají. Ať míň hledám a víc žiju.

A teď tu sedím sama. Ve své soukromé samotě pohodlně uvelebená a říkám si, že možná ještě těžší než hledání smyslu života je hledání smyslu smrti. Obzvlášť když už se na to nemám koho zeptat. A ten sníh teprv začal padat.
přidáno 26.01.2016 - 18:07
zajímavé a dojímavé

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Loňské sněhy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Ty
Předchozí dílo autora : čtvrteční odpoledne

» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming