přidáno 30.12.2015
hodnoceno 0
čteno 1048(10)
posláno 0
Utíkáš pláčem,
ale nechceš,
aby to věděli?

Dokážeš se smát,
ale v nitru pláčeš.
zapomínáš,
že jsi jen skleněná
panenka
a za tvou oponu
vidí všichni.

Ukrýváš se v pláči
rvaná na kusy
a chtěla by ses zvednout,
ale ten pláč tě dusí
a všechno, co jsi chtěla
mizí v dáli.

Jsi skleněná panenka
a tvé střepy
dopadají do mechu
a ty jen doufáš,
že je jednou někdo složí
a tu levanduli v mechu
dá na místo,
kde máš srdce.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Skleněná panenka : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Ztratila jsem tě
Předchozí dílo autora : Kapky mlhy

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming