Další výplod zmučené mysli.
přidáno 16.12.2015
hodnoceno 3
čteno 1166(12)
posláno 0
Dej mu zítra sbohem,
řekni mu, ať zmizí.
Ať nečeká za rohem,
zda tvé oči slzí.

Zítra už mu vzkaž,
že bys měla jít.
Vzpomínky si smaž,
a nech je odeznít.

Zítra budeš se bát,
zrovna tak jako včera.
Zítra budeš si lhát,
že je to jen nedůvěra.

Až se zítra probudíš,
rozhodni se, chceš-li žít.
Až ho zítra uvidíš,
musíš konečně odejít.

Každý den další,
jitří tvoje rány.
Nikdy nebude lepší,
jizvy nebudou smazány.

Tady končí moje žití,
tady nadešel náš čas.
Přichází smuteční kvítí,
život je tenký jako vlas.

přidáno 21.12.2015 - 15:45
hezké :)
přidáno 18.12.2015 - 16:21
Stin: Děkuji. V psaní jsem nováček, doufám, že se zlepším. :)
přidáno 18.12.2015 - 00:17
Poměrně slušné, nicméně to má chybky. Místy to často zní dost vyumělkovaně a nepřirozeně (např. „vzpomínky si smaž“, „jizvy nebudou smazány“). Ale třeba třetí strofa se mi moc líbila. Rozhodně ale piš dál, určitě to bude lepší a lepší. ;-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Až se zítra probudíš... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Jmeninová
Předchozí dílo autora : Den

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming