Třináctka je prý nešťastným číslem, ale já ji vždycky měla ráda. Snad se moje třináctá báseň bude líbit. :)
![]() ![]() ![]() ![]() |
Vlastně se cítím provinile,
že jsem tě pustila z hlavy.
Ruinovat můj život zarputile,
vážně tě to tolik baví?
Čekala jsem na příchod úlevy,
ale vina mne opustit odmítá.
Odešly bouřlivé citové výlevy,
v pozadí lítost stále kmitá.
Neměla bych se cítit zase celá,
než střep z porcelánové panenky?
Jako bych to teď už neuměla...
být bez tebe šťastná až na věky.
Prostě se necítím líp než kdysi,
nakonec mě to skutečně dohnalo.
Z života mám jen matné obrysy
a bolest... To po tobě zůstalo.
že jsem tě pustila z hlavy.
Ruinovat můj život zarputile,
vážně tě to tolik baví?
Čekala jsem na příchod úlevy,
ale vina mne opustit odmítá.
Odešly bouřlivé citové výlevy,
v pozadí lítost stále kmitá.
Neměla bych se cítit zase celá,
než střep z porcelánové panenky?
Jako bych to teď už neuměla...
být bez tebe šťastná až na věky.
Prostě se necítím líp než kdysi,
nakonec mě to skutečně dohnalo.
Z života mám jen matné obrysy
a bolest... To po tobě zůstalo.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pozůstatky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Den
Předchozí dílo autora : Devatero úprav